DRAHÉ KAMENY z Českého ráje

Turnovští Jan a Václav Fišerové. Jejich údajná výprava do Benátek, pět let snah zmocnit se zdejšího přísně utajovaného tajemství, návrat do Turnova, desítky zmarněných pokusů a pak – konečně úspěch! V roce 1711 vyrábějí první sklovinu pro výrobu umělých kamenů.

SKLÁRNA NA NOVÉM SVĚTĚ

Psal se rok 1712, když Elias Müller vystavěl na jilemnickém panství hrabat Harrachů svou sklárnu. Navázal tak na tradiční výrobu skla, které se na pomezí Krkonoš a Jizerských hor vyrábělo už v polovině 14. století. Dodnes tu můžete vidět nejen hutní výrobu a foukání skla, ale i sto let starou brusírnu. Poháněna je stejně jako tehdy vodní turbinou a transmisemi sloužícími k rozvodu hnací síly.

ELIAS PALME

Elias Palme, jeden z nejslavnějších výrobců svítidel, navázal na tradici lustrařství v Kamenickém Šenově. Průmyslovou výrobu lustrů zahájil již v roce 1724 Josef Palme v Práchni.

ELDORÁDO PERLÍ A PERLIČEK

Nenašli byste věru v celé Zásadě a širokém okolí člověka, který by o Janu Šourkovi řekl křivého slova. Vždyť s ním jakoby přišla do Zásady prosperita a blahobyt. Jen co vzal do ruky rychtářské právo, začal se život ve vesnici obracet k lepšímu. Byl jedním z prvních, kdo si troufl vyrazit do světa za obchodem.

JOSEF RIEDEL

Král jizerskohorských sklářů, Josef Riedel, se narodil v Hejnicích v roce 1816. Byl představitelem již šesté generace sklářské rodiny a svou stopu otiskl nesmazatelně na svazích Jizerských hor.

FRIEDRICH EGERMANN

„Před očima se mi zjevil nápis 'oxid mědi'. A byl dokonce vyvedený ve zlatě!" Ano, právě pronikání, odborně difundování, mědi do povrchu skla bylo klíčem k největšímu Egermannovu životnímu objevu, psal se rok 1832. V jeho domě na novoborském náměstí i dnes najdeme sklářskou dílnu - tradice žije.

JOSEF PFEIFFER

Josef Pfeiffer - jablonecký podnikatel a starosta, který stál u rozvoje exportu bižuterie. Vše je potvrzeno i u císařského dvora a v roce 1866 se Jablonec za jeho vlády stává městem.

FOUKANÁ PERLE a její cesta na stromeček

Lidi si dokážou seřadit čas do čísel, to my, perle, neumíme. Ale zaslechla jsem, že už mě tady, v horách, foukají víc než sto padesát let. Po perlovsku řečeno – hóóódně dlouho. Kdo jste nikdy nebyl u toho, když se rodí perle, nevíte, jak krásnej může být život....

TAVENÁ PLASTIKA

V 1920 byla v Železném Brodě založena první ryze česká sklářská škola, díky ní se město stalo centrem sklářského umění.

Mapa

Tajemný svět přírodních skel

Místo konání

Muzeum Českého ráje v Turnově - Skálova /71, Turnov, | MAPA

Detail

Datum konání

ZAČÁTEK:   
KONEC:       

Program

Sklo je jedním z nejrozšířenějších materiálů užívaných člověkem. Jsou z něj předměty každodenní potřeby, využívá se v různých odvětvích průmyslu a také jako stavební materiál. Přestože je výroba skla celkem jednoduchá, v pozemských podmínkách vzniká přírodní sklo poměrně vzácně. Jeho vznik je podmíněn prudkým ochlazením taveniny bohaté na oxid křemičitý, která vzniká například při sopečných erupcích nebo po dopadu velkých meteoritů. Může se nám tak zdát, že sopečné erupce produkují velké množství přírodního skla. Ve skutečnosti jde o vzácný případ, kdy najdeme lávu, která utuhla tak rychle, že se zachovala jako sklo. Jedním z hlavních důvodů je obsah vody a těkavých látek, které významně snižují viskozitu žhavé taveniny a usnadňují tak krystalizaci minerálů a hornin, zatímco přírodní sklo je amorfní, tedy nemá krystalickou mřížku. Ale i po svém vzniku není jistě, že se přírodní sklo zachová, protože je vystaveno nejrůznějším geologickým procesům, které mohou vést k jeho zániku. Navíc všechna přírodní skla jsou v podmínkách zemského povrchu termodynamicky nestabilní a mají tendenci chemicky zvětrávat nebo podléhat devitrifikaci, což vede k jejich pomalé destrukci. Přesto se nám do současnosti dochovala poměrně široká rodina přírodních skel, a také jejich výskyt v přírodě, včetně okolního Vesmíru je podstatně větší, než se původně předpokládalo.

Výstava „Tajemný svět přírodních skel“ představuje jednu z nejkomplexnějších soukromých sbírek přírodních skel, která zahrnuje běžné druhy jako jsou sopečná skla, a tektity ze všech koutů naší planety, ale i mnohem vzácnější, jako jsou impaktová a diaplektická skla nebo fulgurity. Zapůjčené exponáty pochází se sbírky Václava Bozděcha z Liberce.

Kurátor: Mgr. Jan Bubal

Kontakty pro média

Přílohy ke stažení