DRAHÉ KAMENY z Českého ráje

Turnovští Jan a Václav Fišerové. Jejich údajná výprava do Benátek, pět let snah zmocnit se zdejšího přísně utajovaného tajemství, návrat do Turnova, desítky zmarněných pokusů a pak – konečně úspěch! V roce 1711 vyrábějí první sklovinu pro výrobu umělých kamenů.

SKLÁRNA NA NOVÉM SVĚTĚ

Psal se rok 1712, když Elias Müller vystavěl na jilemnickém panství hrabat Harrachů svou sklárnu. Navázal tak na tradiční výrobu skla, které se na pomezí Krkonoš a Jizerských hor vyrábělo už v polovině 14. století. Dodnes tu můžete vidět nejen hutní výrobu a foukání skla, ale i sto let starou brusírnu. Poháněna je stejně jako tehdy vodní turbinou a transmisemi sloužícími k rozvodu hnací síly.

ELIAS PALME

Elias Palme, jeden z nejslavnějších výrobců svítidel, navázal na tradici lustrařství v Kamenickém Šenově. Průmyslovou výrobu lustrů zahájil již v roce 1724 Josef Palme v Práchni.

ELDORÁDO PERLÍ A PERLIČEK

Nenašli byste věru v celé Zásadě a širokém okolí člověka, který by o Janu Šourkovi řekl křivého slova. Vždyť s ním jakoby přišla do Zásady prosperita a blahobyt. Jen co vzal do ruky rychtářské právo, začal se život ve vesnici obracet k lepšímu. Byl jedním z prvních, kdo si troufl vyrazit do světa za obchodem.

JOSEF RIEDEL

Král jizerskohorských sklářů, Josef Riedel, se narodil v Hejnicích v roce 1816. Byl představitelem již šesté generace sklářské rodiny a svou stopu otiskl nesmazatelně na svazích Jizerských hor.

FRIEDRICH EGERMANN

„Před očima se mi zjevil nápis 'oxid mědi'. A byl dokonce vyvedený ve zlatě!" Ano, právě pronikání, odborně difundování, mědi do povrchu skla bylo klíčem k největšímu Egermannovu životnímu objevu, psal se rok 1832. V jeho domě na novoborském náměstí i dnes najdeme sklářskou dílnu - tradice žije.

JOSEF PFEIFFER

Josef Pfeiffer - jablonecký podnikatel a starosta, který stál u rozvoje exportu bižuterie. Vše je potvrzeno i u císařského dvora a v roce 1866 se Jablonec za jeho vlády stává městem.

FOUKANÁ PERLE a její cesta na stromeček

Lidi si dokážou seřadit čas do čísel, to my, perle, neumíme. Ale zaslechla jsem, že už mě tady, v horách, foukají víc než sto padesát let. Po perlovsku řečeno – hóóódně dlouho. Kdo jste nikdy nebyl u toho, když se rodí perle, nevíte, jak krásnej může být život....

TAVENÁ PLASTIKA

V 1920 byla v Železném Brodě založena první ryze česká sklářská škola, díky ní se město stalo centrem sklářského umění.

Mapa

Český národní kámen, český granát

Český granát, kámen, který nenajdete nikde jinde na světě než v České republice, v Křišťálovém údolí, se stal symbolem české identity.

Prezident Petr Pavel během své návštěvy Chile zanechal v prezidentském paláci neobvyklý dar – pero zdobené českými granáty z Turnova z Křišťálového údolí. Měl ho původně jen pro vlastní poznámky, ale situace při podpisu memoranda o spolupráci v oblasti vesmírných technologií se nečekaně vyvinula. Připravené pero přestalo psát, a tak prezident bez váhání nabídl to své. Když bylo po podpisu, rozhodl se ho na místě ponechat jako gesto dobré vůle i symbol české stopy v Chile.

Pero pochází z dílny turnovské společnosti Granát, družstvo umělecké výroby, Turnov, která patří mezi tradiční výrobce šperků s českými granáty. Tyto kameny jsou typické právě pro region severních Čech.

Podle společnosti Granát, družstvo umělecké výroby, Turnov to bylo příjemné překvapení, protože o tom, že se pero použilo během státní návštěvy, se dozvěděli až z médií. O to více je těší, že jejich výrobek posloužil jako reprezentativní dárek na mezinárodní scéně.

Celé gesto tak spojuje lehký odkaz na minulost s prezentací tradičního českého řemesla z Křišťálového údolí – regionu, kde vzniká české sklářské umění.

Datum zveřejnění

21.4.2026