DRAHÉ KAMENY z Českého ráje

Turnovští Jan a Václav Fišerové. Jejich údajná výprava do Benátek, pět let snah zmocnit se zdejšího přísně utajovaného tajemství, návrat do Turnova, desítky zmarněných pokusů a pak – konečně úspěch! V roce 1711 vyrábějí první sklovinu pro výrobu umělých kamenů.

SKLÁRNA NA NOVÉM SVĚTĚ

Psal se rok 1712, když Elias Müller vystavěl na jilemnickém panství hrabat Harrachů svou sklárnu. Navázal tak na tradiční výrobu skla, které se na pomezí Krkonoš a Jizerských hor vyrábělo už v polovině 14. století. Dodnes tu můžete vidět nejen hutní výrobu a foukání skla, ale i sto let starou brusírnu. Poháněna je stejně jako tehdy vodní turbinou a transmisemi sloužícími k rozvodu hnací síly.

ELIAS PALME

Elias Palme, jeden z nejslavnějších výrobců svítidel, navázal na tradici lustrařství v Kamenickém Šenově. Průmyslovou výrobu lustrů zahájil již v roce 1724 Josef Palme v Práchni.

ELDORÁDO PERLÍ A PERLIČEK

Nenašli byste věru v celé Zásadě a širokém okolí člověka, který by o Janu Šourkovi řekl křivého slova. Vždyť s ním jakoby přišla do Zásady prosperita a blahobyt. Jen co vzal do ruky rychtářské právo, začal se život ve vesnici obracet k lepšímu. Byl jedním z prvních, kdo si troufl vyrazit do světa za obchodem.

JOSEF RIEDEL

Král jizerskohorských sklářů, Josef Riedel, se narodil v Hejnicích v roce 1816. Byl představitelem již šesté generace sklářské rodiny a svou stopu otiskl nesmazatelně na svazích Jizerských hor.

FRIEDRICH EGERMANN

„Před očima se mi zjevil nápis 'oxid mědi'. A byl dokonce vyvedený ve zlatě!" Ano, právě pronikání, odborně difundování, mědi do povrchu skla bylo klíčem k největšímu Egermannovu životnímu objevu, psal se rok 1832. V jeho domě na novoborském náměstí i dnes najdeme sklářskou dílnu - tradice žije.

JOSEF PFEIFFER

Josef Pfeiffer - jablonecký podnikatel a starosta, který stál u rozvoje exportu bižuterie. Vše je potvrzeno i u císařského dvora a v roce 1866 se Jablonec za jeho vlády stává městem.

FOUKANÁ PERLE a její cesta na stromeček

Lidi si dokážou seřadit čas do čísel, to my, perle, neumíme. Ale zaslechla jsem, že už mě tady, v horách, foukají víc než sto padesát let. Po perlovsku řečeno – hóóódně dlouho. Kdo jste nikdy nebyl u toho, když se rodí perle, nevíte, jak krásnej může být život....

TAVENÁ PLASTIKA

V 1920 byla v Železném Brodě založena první ryze česká sklářská škola, díky ní se město stalo centrem sklářského umění.

Mapa

Znovuzrozené lustry propojí kostely

 

SOBOTA 10. KVĚTEN 2025

Děkanský kostel svatého Fabiána a Šebestiána v Zákupech

 

NEDĚLE 11. KVĚTEN 2025

Kostel svaté Alžběty Uherské ve Cvikově

 

 

Jaro a jeho snad nejkrásnější měsíc květen se stanou symbolem a svědkem znovuzrození skleněných lustrů na dvou místech Křišťálového údolí, které dělí pouze několik kilometrů, v Zákupech a Cvikově.

 

V sobotu 10. května 2025 ve 14.00 hodin proběhne v děkanském kostele svatého Fabiána a Šebestiána v Zákupech slavnostní žehnání nových lustrů, kterého se ujme emeritní biskup litoměřický Jeho Excelence Mons. Jan Baxant. Přítomna bude též ambasadorka projektu režisérka Alice Nellis a herec Jaromír Hanzlík, který lustry pro zákupský kostel také významně podpořil.

 

V neděli 11. května 2025 v 10.00 hodin proběhne v rámci nedělní mše žehnání zrekonstruovaného křišťálového lustru v kostele svaté Alžběty Uherské ve Cvikově, které provede taktéž Jeho Excelence Mons. Jan Baxant. Obě místa tak propojí nejen sklo, světlo, slovo a umění, ale zejména dobrosrdečnost lidí, kteří jako donátoři přispěli svými finančními dary na obnovu lustrů pro oba kostely.

 

Duchovními symboly obou dnů se pak stanou dvě ženy, které za svého života konaly dobro pro své okolí a které právě na území bývalého Zákupského panství zanechaly hluboký duchovní a také hmotný odkaz.

 

První z nich je svatá Zdislava z Lemberka, patronka Libereckého kraje, Litoměřické diecéze, patronka nemocných, chudých a rodin, od jejíhož svatořečení letos uplyne třicet let. Její křišťálová monstrance a zároveň relikviář je od roku 2021 uchováván právě ve cvikovském kostele svaté Alžběty Uherské a přímo tak propojuje chrám s touto významnou světicí.

 

Druhou osobností je pak jedna z nejvýznamnějších žen českého baroka, Anna Marie Františka Sasko-Lauenburská velkovévodkyně Toskánská, která na svých panstvích včetně právě zákupského nechala budovat kostely, fary a další sakrální památky a nechala do nich přímo z Říma dovézt skupinu devatenácti tzv. Postavových relikviářů. Dva z nich, konkrétně svatý Felix a svatý Antonius jsou umístěni v Zákupech a třetí, svatý Julius pak ve Cvikově.

 

Za projektem znovuzrození skleněných lustrů v Zákupech a Cvikově stojí dobročinný umělecko-duchovní projekt Sacrystal, ve kterém se spojil produkční manažer David Sobotka, mistr malby skla a vitráží Zdeněk Kudláček a římskokatolický duchovní, pater J. M. Can. Rudolf Repka.

 

Datum zveřejnění

27.4.2025