DRAHÉ KAMENY z Českého ráje

Turnovští Jan a Václav Fišerové. Jejich údajná výprava do Benátek, pět let snah zmocnit se zdejšího přísně utajovaného tajemství, návrat do Turnova, desítky zmarněných pokusů a pak – konečně úspěch! V roce 1711 vyrábějí první sklovinu pro výrobu umělých kamenů.

SKLÁRNA NA NOVÉM SVĚTĚ

Psal se rok 1712, když Elias Müller vystavěl na jilemnickém panství hrabat Harrachů svou sklárnu. Navázal tak na tradiční výrobu skla, které se na pomezí Krkonoš a Jizerských hor vyrábělo už v polovině 14. století. Dodnes tu můžete vidět nejen hutní výrobu a foukání skla, ale i sto let starou brusírnu. Poháněna je stejně jako tehdy vodní turbinou a transmisemi sloužícími k rozvodu hnací síly.

ELIAS PALME

Elias Palme, jeden z nejslavnějších výrobců svítidel, navázal na tradici lustrařství v Kamenickém Šenově. Průmyslovou výrobu lustrů zahájil již v roce 1724 Josef Palme v Práchni.

ELDORÁDO PERLÍ A PERLIČEK

Nenašli byste věru v celé Zásadě a širokém okolí člověka, který by o Janu Šourkovi řekl křivého slova. Vždyť s ním jakoby přišla do Zásady prosperita a blahobyt. Jen co vzal do ruky rychtářské právo, začal se život ve vesnici obracet k lepšímu. Byl jedním z prvních, kdo si troufl vyrazit do světa za obchodem.

JOSEF RIEDEL

Král jizerskohorských sklářů, Josef Riedel, se narodil v Hejnicích v roce 1816. Byl představitelem již šesté generace sklářské rodiny a svou stopu otiskl nesmazatelně na svazích Jizerských hor.

FRIEDRICH EGERMANN

„Před očima se mi zjevil nápis 'oxid mědi'. A byl dokonce vyvedený ve zlatě!" Ano, právě pronikání, odborně difundování, mědi do povrchu skla bylo klíčem k největšímu Egermannovu životnímu objevu, psal se rok 1832. V jeho domě na novoborském náměstí i dnes najdeme sklářskou dílnu - tradice žije.

JOSEF PFEIFFER

Josef Pfeiffer - jablonecký podnikatel a starosta, který stál u rozvoje exportu bižuterie. Vše je potvrzeno i u císařského dvora a v roce 1866 se Jablonec za jeho vlády stává městem.

FOUKANÁ PERLE a její cesta na stromeček

Lidi si dokážou seřadit čas do čísel, to my, perle, neumíme. Ale zaslechla jsem, že už mě tady, v horách, foukají víc než sto padesát let. Po perlovsku řečeno – hóóódně dlouho. Kdo jste nikdy nebyl u toho, když se rodí perle, nevíte, jak krásnej může být život....

TAVENÁ PLASTIKA

V 1920 byla v Železném Brodě založena první ryze česká sklářská škola, díky ní se město stalo centrem sklářského umění.

Mapa

Znovuzrozený Kultivar dělá tradiční řemeslo netradičně. ARR mu přináší cenné rady i výzvy

Když se Klára Jägerová a Eva Jiřičková v roce 2023 rozhodly vzkřísit sklářskou dílnu Kultivar, zahrnuly do plánů mimo řemesla i principy sociálního podnikání. Čerpají z bohaté tradice regionu, ale přitom dělají věci po svém. Loni uspěly s návrhem skleněných šatů na módní přehlídce festivalu Crystal Valley Week, letos by rády s novou kolekcí zazářily na Designbloku.

Od sklářské dílny ke… sklářské dílně

Kultivar vznikl v roce 2016 z popudu designérky Kláry Jägerové. Ta se technice vinutí a foukání skla pomocí kahanu věnuje už od roku 2004, kdy založila vlastní dílnu U Kahanu.

Prostor v centru Liberce měl ale plnit širší roli. „Kultivar byl vlastně název pro kulturní projekt a zároveň coworkingovou řemeslnou dílnu, kde jsme měli i tu sklářskou. Mělo to být o výstavách, workshopech a podpoře dalších umělců,“ popisuje Klára atmosféru prvních let.

Během několika let se v centru uspořádalo přes 150 přednášek a komunitních akcí. „Kulturní provoz byl ale tak náročný, že už jsme to nebyli schopni stíhat. V jednu chvíli se vše začalo lámat a museli jsme se rozhodnout, jakým směrem půjdeme dál,“ doplňuje Jägerová.

Dilema nakonec „rozsekla“ pandemická opatření, kdy se centrum přetavilo do pop-up formátu. Chuť tvořit ale nezmizela. Nová tvář Kultivaru začala krystalizovat v roce 2023. Ke Kláře se přidala Eva Jiřičková, která stojí za úspěšným rozjezdem lokálního řeznictví Mass.na a obě se začaly společně ladit na jednu notu podnikání. Pomohla jim v tom Agentura regionálního rozvoje prostřednictvím podnikatelského inkubátoru Libereckého kraje Lipo.ink a programu pro začínající firmy Výkop.

Sklářská tradice jinak: neon a skleněné šaty

V Kultivaru, který se přesunul na liberecký Františkov, dnes působí šestice zaměstnanců. „Ti lidé mají vztah k designu a k práci rukama. Chtějí tvořit, to je základ, který funguje. Není to jen o práci, opravdu tím s námi žijí,“ vystihuje Eva atmosféru v dílně.

Srdcem dílny je autorský šperk zhotovený technikou vinutí. „Vyrábíme i skleničky, karafy či bytové doplňky. Nechceme se ale vázat jen na šperky a dekorace, proto tvoříme také instalace – originály určené přímo pro konkrétního zákazníka nebo do veřejného prostoru,“ říká Klára.

Přístup k řemeslu si v dílně zpestřují polozapomenutými nebo opomíjenými technikami. „Jednou z nich je pro nás neon. Přitom s ním jde vytvořit spoustu zajímavých věcí. Naším širším cílem je, aby vinutá perla ‚nevyhynula‘ a abychom řemeslo dali pocítit i mladým lidem a víc ho tady v regionu udržovali,“ upřesňuje Klára.

Velkou výzvou byla pro Kultivar tvorba skleněných šatů, které si svou premiéru odbyly na festivalu Crystal Valley Week. „Členství v síti Crystal Valley nám přináší publicitu, ale i výzvy, do kterých bychom se jinak nepustily. Nápad na šaty jsme měly dlouho, realizovat se ale začal až s vidinou prezentace na festivalové módní přehlídce,“ vzpomíná Klára a dodává, že kompletace celému týmu zabrala osm měsíců.

O umělecké tvorbě Kultivaru se Klára s Evou více rozpovídaly v podcastu Hlavou, srdcem a rukama, který vzniká pod patronátem projektu LK sobě podporujícího tradiční řemesla Libereckého kraje.

Dalších nápadů mají ostatně v zásobě mnoho. „Workshopy pro veřejnost nebo jako forma teambuildingu, dárky na míru pro firmy. Právě v tom vidíme další směr rozvoje našeho podnikání,“ shodují se obě.

Podpora z fondů? Cesta k soběstačnosti

Kultivar funguje jako tzv. sociální podnik. Zaměstnává osoby znevýhodněné na trhu práce, například uprchlíky z Ukrajiny. Díky tomu má z fondů EU zčásti zajištěné financování. „Podpora je na dva roky, s tím, že po dvou letech bychom měli být ekonomicky soběstační. Doufáme, že se nám to podaří, směřujeme k tomu,“ popisuje Eva.

Proč právě tento směr? „Už na začátku tam byla myšlenka přesahu, aby nás podnikání živilo, ale zároveň i něco vracelo regionu,“ upřesňuje Eva Jiřičková. V plánu je proto např. rozšíření dílny o místa pro rodiče, kteří se starají o handicapované děti. „Ta cílovka je úplně nepokrytá. Pečující rodiče mají čas třeba jen tři hodiny denně. My bychom jim chtěli nabídnout možnost práce v chráněné dílně,“ plánuje Klára.

Klíčovou roli v rozvoji Kultivaru hraje spolupráce s regionem, ve kterém jsou doma a s jeho rozvojovou agenturou. „ARR je pro nás styčným bodem pro jednání s Libereckým krajem. Místem, kde můžeme konzultovat své projektové záměry a kde vždy najdeme podporu nebo radu, za kým jít.“

Klára s Evou chtějí své podnikání rozvíjet i nadále jako pevnou součást místní řemeslné tradice. „Chceme dělat tradiční věci netradičním způsobem a stát se díky tomu nejvíc cool sklářskou dílnou v Evropě,“ říkají obě s úsměvem. Letos s touto vizí a s novou kolekcí plánují prorazit na Designbloku – její ochutnávku ale chystají už na srpnový Crystal Valley Week. V ARR jim držíme palce!

Datum zveřejnění

12.2.2026